IV.

-------
Otázka: Snad ekokatastrofa...?!!
------

Bez E, stačí Ko – Konečně Katastrofa, aby bylo něco, něco s velkým Ň,  čím lze zase lidi strašit.
Já nevím, kdysi mě soudružky učitelky taky učily, že moje rostlinky kysličník uhličitý potřebují, já ho totiž spolu s ostatním lidstvem i zvířectvem vydechujeme a teď…, já bych skoro doporučil všem, kterým onen kysličník vadí, aby šli příkladem a přestali dýchat…… a byl by možná klid, lidé by se tolik nebáli…, ale zase by se za naše peníze nejezdilo na Bali – druhý pokus o vtip.
Jinak se skoro děsím představy, že někdy v budoucnosti, zajistě pomýleně, vhodím pet láhev do kontejneru na láhve skleněné a dostanu rok nepodmíněně. Agenti ZelBezu - Zelené Bezpečnosti se už po restauracích rojí a za kafe a rohlík lákají k podpisu,   ztvrzující spolupráci,  tetelící se, nic netušící, a jistě nevinné, téměř  romantické duše… Pochopitelně, že i nějaký obolus z toho určitě bude…
Jo, a už taky tuším, který dobrák to na mě práskne – do třetice všeho vtipného a zajisté i dobrého.
Nejhorší anebo nejlepší, jak se to vezme samozřejmě,  je ovšem ta skutečnost, že  to všechno je míněno, potažmo i vyhlašováno, jako taky  jakési všeobjímající dobro. A já po určitých zkušenostech, zkrátka když to nějaký vychovatel se mnou myslel takhle obzvláště dobře, tak jsem vždy toužil být od něho co nejdál….
Narodil jsem se a tehdy říkali, že prý z hříchu, a proto musím nejlépe zaplatit nějaký ten odpustek, samozřejmě těm pravým, kteří jediní dobře vědí, co s mými penězi. Pak tu dlouho byli takoví, kteří chtěli absolutně všechno, prachy samozřejmě hned, ale i duši, svobodu., atd., a ani se nesnažili nic moc vysvětlovat. Podle hesla Dej a zhebni…, ptejte se havířů….
A nyní, zkrátka, jak už to na světě, chodí, zas vstávají noví bojovníci.
Narodil ses a ničíš životní prostředí, měl bys platit, a nejlépe nám, protože my samozřejmě nejlépe víme , co s tvými penězi. Naše konference se zásadně konají přece v těch nejatraktivnějších světových lokalitách a lítáme tam samozřejmě tryskáči….
Kážeme prostě vodu a chlastáme víno, a samozřejmě to nejdražší.., a už se nám moc nelíbí naše spolubojovnice, učesané vodovodem, přivázané ke stromům,  ve vytahaných svetrech, odřených manšestrákách, lenonkách a kotníčkových semiškách. Dostali jsme hlasy, máme moc, a tak snad máme taky konečně nárok na všchny ty krásné a drahé Pamely, Tiny a rozmanité Maje .. No a co se divíte, vždycky tomu tak přece bylo, co svět světem stojí, nebo ne ?
Ó Shakespeare, Shakespeare…. Ó odvrácená tváři demokracie….
Nihil novi sub sole - a nebo po našemu prostě - Slunce nezapadej…jak si občas říkáme my ne ještě zcela Unavení v naší hospůdce zakouřené … I o Vánocích….
Alelujá

PS / pro vychovatelky /